Paříž 1999

V Paříži jsem byla v roce 1999. Byl to zájezd od školství a tak když jsem přišla k autobusu, zjistila jsem, že jsou tu známé tváře. Parta byla super.
Vedoucím zájezdu byl bývalý učitel, jehož dcera žije již několik let v Paříži a on u ní často pobýval. Uměl výborně francouzsky a protože byl dějepisář, měl velké znalosti z historie. A věděl i spoustu zajímavostí, které by se člověk asi nedozvěděl.
Protože jsem ještě neměla kvalitní fotoaparát jsou moje snímky neumělecké a jsou doplněny obrázky.

Trochu historie

Kolem r. 300 př.n.l. osídlili území Galové. V r. 52 př.n.l. dobyli území Římané a usadili se na ostrově, na kterém dnes stojí Notre-Dame. Po pádu římské nadvlády se stala Paříž hlavním městem Francké říše a nastal velký rozvoj města.
Stavěly se katedrály, školy, vyrostla pevnost na obranu proti Vikingům a město se rozrůstalo a prosperovalo i obchodně.

V Paříži najdete památky od dob keltských až po současnost. V roce 1991 bylo nábřeží Seiny od Louvre až po Eifelovku zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Vyjeli jsme odpoledne z autobusového stanoviště v Místku a jeli s přestávkami celou noc. Nad ránem jsme se zastavili u benzínky, osprchovali jsme se, nasnídali a vzhůru do Paříže. Jako první byla na řadě Eiffelova věž.
Dojeli jsme k Eiffelovce, ale bylo ještě brzo, pokladny byly zavřené. Vedoucí zájezdu ale říkal, že počkáme, protože se pak nažene mnoho lidí a budeme dlouho čekat ve frontě na lístky.
Při čekání se nám stala úsměvná příhoda.
V autobuse byl jeden pán, od pohledu nesympatický, každého poučoval a každému radil. A ten vymyslel bezva nápad ... jako správný Čech. Obsadíme všechny čtyři pokladny a budeme se v čekání střídat, abychom byli první až se otevře. Pán měl novou bílou bundu, stále se oprašoval a každému sděloval jak byla drahá a kde ji sehnal.
A co se nestalo. Přeletěl holub, snad jediný, co žil u Eifelovky a asi měl "rychlé létání", protože šmahem pos... čtyři lidi, kteří zrovna měli službu u pokladen..A mezi nimi i našeho kolegu v bílé bundičce. 

To jste měli slyšet to lamentování. Raději jsme s děvčaty poodešly dál, aby neviděl, jak se řehoníme....

Lanovkou jsme vyjeli do druhého patra, (to nám doporučil průvodce, odtud je vše na dlani, ve třetím patře už se nedá ani fotit) a ten pohled byl úžasný. 

Eiffelovka je dominantou Paříže a ročně ji navštíví asi 8 mil. turistů. Má tři patra - 1.p ve výšce 57m, 2.p ve výšce 115 m a 3.p 276 m. Ve druhém patře je plošina, kde si můžete prohlédnou Paříž ze všech stran a restaurace Jules Verne. 

Náměstí Trocadéro

Nachází se poblíž Eiffelovky a je na něj krásný pohled z věže.. Původně to bylo cvičiště Vojenské akademie, dnes je to náměstí s fontánami a zelení a najdete zde muzeum námořní a kinematografie.

Champs-Elysees
je jednou z nejznámějších a nejkrásnějších ulic na světě. Původně to bylo tržiště, později zde královna Marie Medicejská nechala postavit budovy pro trhovce a stromořadí. Místo se změnilo v park a zahrady. Po roce 1700 se stalo místo populární ulicí, bývaly zde vojenské přehlídky a konaly se významné akce. Byly vystavěny další budovy a obchody. Dnes je na ulici soustředěno nejvíce luxusních obchodů světoznámých značek.
Každý rok na Den pádu Bastilly se zde koná největší vojenská přehlídka v Evropě.
Od roku 1975 je zde tradičně zakončen cyklistický závod Tour de France a následné ocenění se koná rovněž na ulici.

odpočinek v cukrárně

Hvězdicové náměstí a Vítězný oblouk
Place dĺEtoile (Hvězdicové náměstí) je největší křižovatka v Paříži a setkává se zde 12 cest, včetně Champs Elysées. Uprostřed náměstí stojí Vítězný oblouk (Arc de Triomphe). Je vysoký 45 m a široký 22 m. Základy byly položeny Napoleonem Bonapartem r. 1806 po slavné bitvě u Slavkova.
Na vnitřní a horní části oblouku jsou vytesána jména všech generálů, kteří bojovali v napoleonských válkách.
Také je zde hrob neznámého vojína z 1. světové války.

Kostel sv. Máři Magdalény (La Madeleine)
Kostel se začal stavět na popud madame de Pompadour a bylo rozhodnuto, že bude podobný Pantheonu. Začalo se stavět, ale stavba byla přerušena Velkou francouzskou revolucí. Stavbu dokončil Napoleon I. Bonaparte r 1842.

Náměstí Vendóme (Place Vendôme)
Na původně malém náměstí stál hotel César, ve kterém se Jindřich IV. Francouzský ještě jako vévoda d´Vendóme stýkal se svou milenkou Gabriellou d'Estrées.
Napoleon I. Bonaparte zde nechal po vítězné bitvě u Slavkova postavit Slavkovský sloup, který je vysoký 44 m a zdobí jej po okruhu bronzový reliéf ulitý z děl ukořistěných v bitvě u Slavkova.
Na náměstí je slavný hotel Ritz, ve kterém naposledy večeřela před svou smrtí princezna Diana a její přítel Dodi al Fayed.

Invalidovna (Hôtel des Invalides)
Budovu nechal vystavět francouzský král Ludvík XIV. jako dům pro 4 000 válečných invalidů.
Je zde pohřbeno několik důstojníků, kteří sloužili pod Napoleonovým velením  a další vojenští hrdinové. Najdeme tu hrobku Napoleona I., jeho bratrů Josefa a Jeroma a také syna Napoleona II.

Justiční palác (Palais de Justice, Sainte Chapelle)

Justiční palác se nachází na pařížském ostrově Île de la Cité.
Uprostřed paláce se nachází gotická kaple, kterou nechal postavit francouzský král Ludvík IX.
Štíhlá věž měří 75 m a překrásná kostelní okna měří 15 m. Nejkrásnější je Růžicové okno, které znázorňuje Apokalypsu.

Justiční palác

Saint Chapelle

Sorbonna ( La Sorbonne)

Tato pařížská univerzita se nachází v Latinské čtvrti. Jejím zakladatelem byl ve 13. století teolog Robert de Sorbonn. Je zde 22 poslucháren, 2 muzea, zkušebny, 22 konferenčních sálů, 240 laboratoří, knihovna, observatoř aj.
Žákem a pozdějším ředitelem se stal kardinál de Richelieu. Jeho náhrobek z bílého mramoru se nachází ve zdejší kapli.
Roku 1793 revolucionáři vyplenili kardinálův hrob, ale jeho tělo bylo ukryto v jednom ze sklepů Sorbonny a bylo později zkoumáno. Roku 1896 bylo uloženo do zapečetěné krabice, ukryto na neznámém místě a zalito železobetonem.

Kaple sv. Uršuly na Sorbonně

Sorbonna

Radniční náměstí (Place de l'Hôtel-de-Ville)

Na náměstí původně stály domy vodních kupců, kteří obchodovali se dřevem a zrním. Později bylo náměstí místem, kde se shromažďovali lidé hledající práci. Na náměstí stál pranýř a probíhaly zde veřejné popravy šlechticů.Hotel de Ville byl od pradávna radnicí této městské části. V  době francouzské revoluce byla budova poškozena, ale v letech 1873 až 1892 přestavěna a zrekonstruována. Dnes je to pařížská radnice.

Náměstí Bastilly (Place de la Bastille)

Původně zde stála tvrz, která byla přeměněna na vězení. 14. července 1789 byla Bastila napadena a dobyta pařížským lidem a to znamenalo začátek francouzské revoluce.

Dnes na náměstí stojí Opera Bastille, je zde rozsáhlý park, zahrady a přístav pro rekreační plavidla.

Obchodní centrum (Les Halles)

Původně byl na tomto místě tradiční trh. Roku 1192 zde nechal francouzský král Filip II. vystavět budovy pro trhovce a obchodníky. Budovy byly v roce 1971 strženy a vyrostlo to veliké obchodní centrum, které je situováno na povrchu i v podzemí. Je ze železa a skla a kromě obchodů se zde nachází metro, restaurace, Muzeum voskových figurín, mnoho fontán, obrazů, soch a mozaiek.

V jednom poschodí jsme objevili obchod s bonbony. Nakoukly jsme dovnitř a jako bylo moje překvapení. Uviděla jsem tam bonbony, které jsem milovala v dětství a od té doby jsem je neměla ....fialky. Kdo si je pamatuje, tak cítí jejich vůní určitě i dnes. Koupila jsem dvacet deka s tím, že je přivezu ukázat domů, ale to by musely mít rohy, abych je nesnědla. No prostě jsem domů nepřivezla nic.

Katedrála Notre-Dame (Cathédrale Notre-Dame de Paris)
Výstavba katedrály začala v roce 1163 během panování Ludvíka VII. Roku 1548 hugenoti katedrálu poškodili, ale za vlády králů Ludvíka XIV. a XV. prošla opravami a rekonstrukcí.
Během francouzské revoluce byla katedrála zničena, poklady byly vyrabovány, sochám byly uťaty hlavy a rozbitá okna. Toto běsnění přežili jen zvony. Katedrála byla opravena, ale znovu byla devastována během druhé světové války.
V roce 1991 byl zahájen program obnovy Notre Dame, který byl určen na 10 let.
Výška věží je 69 m a průčelí je zdobeno sochami. Katedrála patří mezi nejvýznamnější stavby v Evropě.

Louvre (Musée du Louvre)
Původně stála na tomto místě tvrz, která byla postupně přebudována na honosné královské sídlo. Dnes je zde umístěno muzeum a jeho první sbíkry opět patřili Františkovi I.¨
Bohužel, my jsme se do muzea nedostali, protože v Paříži probíhal cyklistický závod Tour de France a Louvre byl z bezpečnostních důvodů zavřen.

Náměstí Svornosti (Place de la Concorde)
Náměstí Svornosti je jedním z hlavních náměstí v Paříži. Byly zde postaveny dvě kamenné budovy, sochy a fontány. Stála zde i socha Ludvíka XV., která byla během francouzské revoluce zničena. Na náměstí stála gilotina a mezi popravenými byl francouzský král Ludvík XV., královna Marie Antoinetta, princezna Alžběta Marie Francouzská, madame du Barry, Maximilien Robespierre a další.
Na náměstí stojí obelisk, který pochází ze zbořeného chrámu v Luxoru v Egyptě. Jeho stáří se odhaduje na 3 300 let, je popsán hieroglyfy, měří 23 m a váží 220 tun.

La Défense

Je to hlavní moderní obchodní čtvrť v Paříži s celkovou plochou asi 130 km. Hlavním centrem je budova Grande Arche, která má 110 m a tvar krychle.  Nejvyšší budovou je ale Tour Fiat, který má 45 pater a měří 178 m.

V roce 1990 na Den pádu Bastily zde proběhl koncert  skladatele elektronické hudby Jeana Michela Jarre. Na Grande Arche a ostatních budovách byly veliká plátna a koncert přilákal asi 2 miliony návštěvníků.

Tuto čtvrť jsme nenavštívili, jen jsme ji objeli autobusem a průvodce nám povídal zajímavosti. 

Elysejský palác (Palais de l'Élysée)

Palác byl postaven 1718-1822 Henriho z Evreux a pak se majitelé střídali. Bydlela zde madame de Pompadour, Ludvík XV. i Ludvík XVI., Joachim Murat (švagr Napoleona), pak byl navrácen Bourbonům a od r. 1848 je palác oficiálním sídlem prezidenta.

Lucemburský palác (Palais du Luxembourg)

Byl postaven pro francouzskou královnu Marii Medicejskou. Od roku 1825 oficiální rezidencí předsedy Francouzského senátu. 

U zámku je nádherná prostorná zahrada se vzrostlými stromy, záhony s květinami,

nespočetně soch, fontány (nejznámější je Medici fontána) a nádherná zákoutí. Dnes je zahrada odpočinkovou zónou pro obyvatele Paříže i turisty, po celém parku je rozmístěno mnoho laviček a židlí, uprostřed je velký bazén, kde si děti pouštějí makety plachetnic, které si mohou vypůjčit. 

fontána Medici

Pigalle

je čtvrť známá především svým nočním životem. V roce 1889 zde byl otevřen kabaret Mouilin Rouge. Na hlavní třídě, která je pod Montmartre je plno obchodů a sex shopů a také bleší trh, kde najdete vše - od hřebíků po umělecká díla. 

Bazilika Sacré-Coeur (Basilique du Basilique)

je římskokatolický kostel na návrší Montmartre. Jeho základní kámen byl položen 16.června 1875, ale až do roku 1914 zůstávala stavba nedokončena a bohoslužby byly zahájeny až po skončení 1. světové války v roce 1919. Čtyřhranná zvonice, nacházející se v zadní části, je vysoká 84 metrů a je v ní umístěn slavný zvon „Savoyarde“, který patří k největším zvonům na světě a váží 19 tun.

Montmarte

je to pahorek a čtvrť, ve které se nachází několik historických  památek. Tato část je také velmi dobře známá tím, že se zde scházejí umělci, mají zde své ateliéry a bylo zde natočeno několik filmů. K nejvýznamnějším umělcům, kteří zde tvořili patří Salvador Dalí, Modiglianim, Claude Monet, Pablo Picasso a Vincent van Gogh.

Hřbitov Montmartre (Cimetière de Montmartre)

Velice zajímavý hřbitov, který stojí za to shlédnout. Jsou zde roztodivné náhrobky známých osobností a pohřbívá se zde od roku 1825 dodnes. 

Alexandre Dumas starší

Emile Zola - spisovatel

Hector Berlioz - hudební skladatel

Michel Berger - zpěvák

André-Marie Ampère - matematik a fyzik

Dalila - zpěvačka

Václav Brožík - malíř

Trappes

je obec na předměstí Paříže. Město vzniklo v dávné historii neolitické éry a dále se rozvíjelo díky své příznivé poloze na křižovatce dvou důležitých římských cest, spojujících Paříž s městy Dreux a Chartres.

My jsme byli ubytováni ve formuli, kterou vlastnila dcera průvodce. Na jídlo jsme chodili do nedaleké restaurace, zde jsme měli snídaně a večeře formou švédských stolů. Tady jsem poprvé ochutnala šneky.

Při procházkách v Paříži jsme narazily na spoustu zajímavých míst, obchodů a trhů a jako zvědavé ženské jsme nahlédly. Někdy jsme se nestačily divit a připadaly jsme si jako Alenka v říši divů. U nás toto ještě nebylo. Také jsme si zašly na malý gáblík a nebo ochutnaly míchané nápoje, které podávali přímo ve stánku na ulici. Většinou jsme si objednaly každá něco jiného a pak jsme si to pěkně posunovaly po stole

Toto bylo vidět na každém rohu. Nějaká socha na chodníku u ní miska nebo krabička s drobnými a když jste se šli podívat blíže, tak se socha pohnula a nebo na vás vybafla. Při prvním setkání s takovou sochou jsem si cvrnkla do trioly.

večerní Paříž

Večer jsme měli sraz na Pigalle a odjížděli jsme domů.Tady se nám stala opět jedna úsměvná příhoda.
Když jsme přijeli do Paříže, upozornil nás průvodce, abychom nepoužívali takový ten český trik, kdy po použití mobilního WC podržíme dveře kamarádce, abychom ušetřili. Ve Francii se totiž po použití WC otevřou trysky, do kabiny stříká takový nějaký velice smradlavý dezinfekční prostředek (Savo je navoněný tchoř), pak se spustí horká  a studená sprcha a do kabiny můžete vstoupit tak za minutu, kdy se na kabině rozsvítí zelené světýlko. Dostatečně poučeni jsme poctivě stáli všichni v řadě, když se před nás postavila dvojice z Ruska. Chtěla jsme je upozornit, že je řada kousek za nám, ale kamarádka mě uzemnila. "Nech je, asi spěchají, my si počkáme." a potutelně se pousmála. A také, že jo....sotva se otevřely dveře paní z Ruska vplula dovnitř a těšila se, jak nás doběhla. Ale nedoběhla....v minutě byla venku, mokrá a smrděla a nadávala a my se smáli. Rusáci odešli s nadáváním pryč a jeden kolega konstatoval, že kdyby byl řidičem, tak by ji před výjezdem z Paříže nejprve shodil do Seiny.