Rumunsko r.1978

V roce 1978 dostal manžel rodinnou rekreaci v Bulharsku. Jeli jsme autem až do Balčiku. Protože moje maminka měla bratra, který bydlel v Rumunsku v městě Odorheiu, vyjeli jsme o týden dřív a zastavili jsme se u něj. Cesta byla sice náročná, ale krásná a navštívili jsme několik zajímavých míst.

Vyjeli jsme z Frýdku - Místku a přes Slovensko jsme pokračovali do Maďarska. Projeli jsme Miskolc a Debrecín a po přechodu hranice jsme pokračovali přes Oradeu, Cluj a Targu Mure do Odorheiu.
Tam jsme strávili čtyři dny u strýce, prohlédli jsme si město a zajeli na hrad do Sighisoary.
Pak jsme pokračovali přes Brašov, Ploesti, udělali jsme si zastávku v Bukurešti a pokračovali přes Ruse do Varny a na Balčik.
Celkem jsme tam strávili tři týdny.

Odorheiu

je druhé největší město v oblasti Harghita v Rumunsku. Můj strýc se tam dostal jako válečný zajatec z Ruska (rodina maminky byli Rusínové) a po osvobození tam zůstal a oženil se. Vystudoval a stal se advokátem.

Byl velmi sečtělý a znal dějiny oblasti i Rumunska a tak jsem se od něj hodně dověděla.

Tato část Rumunska patří k Transylvánii. První zmínka o městě je kolem roku 1300. Majetek pak získal princ Jan Zikmund Zápolský, který vládl v letech 1540 - 1570 jako uherský král. Nechal zde postavit hrad, ale ten byl zničen a vyhořel a už nebyl nikdy obnoven.

kostel sv. Mikuláše

náměstí

Františkánský kostel

Ortodoxní kostel

Radnice

Teologická fakulta

kaple Nejsvětějšího srdce

Sighisoara

Společně se strýcem jsme navštívili město nedaleko Odorheiu. Toto město vzniklo v průběhu 12. století a hrálo důležitou strategickou roli v Sedmihradsku. Bylo zde mnoho cechů a řemeslných seskupení.
Majitelem starého hradu byl valašský kníže Vlado II., který zde žil v exilu. Měl monopol na ražení mincí pro maďarské krále.
Město i starý hrad byl v průběhu 17. a 18. století postižen válkami a epidemii moru.
Na kopci ze starého hradu zůstaly jen zbytky, ale je tam nádherný kostel s freskami a krypta. Dále za podívání stojí Hodinová věž ve které je muzeu a ttaké staré kryté schodiště, které vede až na kopec ke kostelu.
Velkou zajímavostí je rodný dům Vlada III., který je známý jako Vlado Tepes neboli Drákula. 

Hodinová věž

Ortodoxní kostel

Bukurešť

U strýce jsme strávili čtyři dny a pak jsme se vydali dál na cestu. Strýc nám dal mapku města a vyznačil důležité body a tak jsme věděli kam jít.

Prohlídka začala u Parlamentu, pak jsme prošli parkem Cismigiu a prošli kolem Uměleckého muzea a prohlédli jsme si Athenaeum. Nastoupili jsme na metro a jeli na náměstí Charlese de Gaulle. Tam jsme vystoupili a šli se podívat na Triumfální oblouk. Zpět jsme jeli opět metrem a odjeli směr Ruse.

Parlament - stavba začala roku 1983 za vlády Nikolaje Ceausescu. Je to monumentální budova dlouhá asi 300 m a má i podzemní patra.

Park Cismigiu - je nejstarší park v Bukuresti a nejdete zde jezírka, fontány, rybníky s kačenami, labutěmi, odpočívadla, sochy....

Athenaeum - je budova, v níž se nachází koncertní sál.

Triumfální oblouk - připomíná vízězství Rumunska v 1. světové válce a byl postaven v rámci korunovace Ferdinanda I. Rumunského a jeho ženy Marie Sasko - Coburg - Gotha.