Leží na soutoku řek Opavy a Opavice a první zmínka pochází ze 13. století. V Krnově jsem strávila čtyři roky, protože jsem zde studovala pedagogickou školu a pak jsem se sem několikrát vrátila.
náměstí, radnice
nábřeží a restaurace Country Garden
Cvilín
cesta ke zřícenině
Lichtenštejnova rozhledna
poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné
Na tyto schody mám vzpomínku ze školy. Je jich 144. V tělocviku jsme měly profesora Kovaříka. Jezdil na kole, požadoval po nás modré trenýrky, bílé tričko a jarmilky. V hodině vždy nasedl na kolo a my za ním vyrazily přes celé město v poklusu. Největší halo bylo, když jsme běžely kolem zemědělské školy, kde bylo osazenstvo kluků, kteří se vždy mačkali u oken a hlasitě nás povzbuzovali. Přiběhly jsme pod schody, profesor sesedl z kola, sedl si na okraj schodiště a my klusaly nahoru. Zajímavostí je, že i ze spodního schodu vidíte až na ten poslední. A tak když se některá chtěla ulít a odbočila, tak slyšela: „Kam se schováváš, krávo, vidím tě." Vyběhly jsem nahoru, otočily se, seběhly dolů, profesor nasedl na kolo a zase přes celé město ke škole.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím zanechejte svůj vzkaz, názor nebo příhodu, ale nevkládejte žádné reklamy a odkazy na jiné stránky.
Nevhodný obsah smažu.