Dárek pro strýce

Rodiče maminky měli dům, který po válce zůstal na rumunské straně. Dlouho se s domem nic nedělo i když bratr maminky, který bydlel v Rumunsko se ho snažil prodal. Až po létech se to podařilo a když jsme se jednou zase všichni sešli v Korolevu, strýc přivezl peníze a rozdělil je mezi sourozence.
Moje maminka se chtěla bratrovi Vasilovi odvděčit za to, že u něj vždy trávíme dovolenou a tak mu koupila za tyto penízky televizor. Tatínek se strýcem jeli koupit televizor do Užhorodu.
Vše bylo v pořádku, televizor se nainstaloval, vyzkoušel a všichni z toho měli radost.

Dovolená skončila, odjeli jsme domů a najednou asi po půl roce přišel dopis od strýce. Někdo ho udal, že má televizi. Takže výslech na milici, kde na to vzal peníze, kde televizor koupil atd. atd.

Museli jsme jet do Brna na ruskou ambasádu, maminka musela podepsat darovací smlouvu a důvod darování a zakoupit kolky asi za 1000 Kč .

Nakonec se vše vyjasnilo, televizor hrál ke spokojenosti, jen kdo strejdu udal se nezjistilo.

ZÁVIST JE ZLÁ VLASTNOST.